Jan a Alena Kalendovi spolu žijí 46 let, z toho 27 let v rodinném domku v Litvínově. Mají dva syny a pět vnoučat. Plicní nemoc panu Janovi propukla před 15 lety a postupně se zhoršovala. Když šel do důchodu dostal zápal plic, který příznaky nemoci ještě zintenzivnil.
Domácí péče je pro ně záchranou, jak s manželkou říkají. Vzhledem k tomu, že je pan Kalenda v podstatě upoután na invalidní vozík a stále napojen na plicní ventilaci, je velice komplikované dojíždět k lékař. Vzhledem k tomu, že je v posledním stádiu nemoci, bere spoustu léků a potřebuje přibližně jednou týdně píchnou injekci syntophyllinu, byl by jeho život bez možnosti návštěv sester u nich doma velice složitý a náročný. Dostávat se totiž jednou týdně k lékaři je téměř nereálné. Navíc externí kyslíkový přístroj vydrží maximálně dvě hodiny a pan Kalenda se bez kyslíku neobejde. Jakýkoliv výjezd mimo domov tedy musí být důkladně naplánovaný, syn si musí vzít dovolenou apod. Pan Kalenda žádal i o transplantaci plic, bohužel vzhledem k jeho věku a slabému srdci to nebylo možné, stejně tak jako operace oka, kdy se mu utrhla sítnice a on na jedno oko oslepl.
Nemoc jak říká je částečně dědičná – měl jí jeho otec i děda a částečně způsobena tím, že kouřil a pracoval čtyřicet let v chemičce.
V mládí byl přitom sportovec – hrál košíkovou, později chodil rybařit a také rád dělal na zahrádce, hlavně ho bavilo pěstovat kaktusy. Toho všeho bohužel kvůli nemoci musel nechat, jelikož ho jakýkoliv pohyb vyčerpává. Z domku na zahradu vedou čtyři schody, ty je sice schopen sejít, ale s velkým úsilím, kdy se zadýchá natolik, že poté musí alespoň deset minut odpočívat. A tak už na zahrádce jen za hezkého počasí odpočívá.
Podívejte se i na další videa projektu Doma nejlíp